Styling je jednou z nejrychleji vzkvétajících odnoží módního byznysu. Už nejde jen o službu určenou celebritám - na stylisty se obracejí všichni, kteří vědí, jak moc je náš vzhled důležitý. Rozhodla jsem se proto jejich služby vyzkoušet na vlastní kůži.
Když Paris Hilton nemá co na sebe, vždycky zavolá své stylistce Rachel Zoe. Právě ta jí vybírá její cukrkandlové šatičky a pomáhá udržovat image oživlé růžolící barbíny. Stejně jako ona se přitom na módní stylisty obrací řada celebrit i u nás. Nemusíte být ovšem zpěvačka nebo herečka, aby pro vás měly jejich služby smysl - dnes je na světě využívají miliony lidí, a to i ti, kteří nemají s rudým kobercem společného vůbec nic: tedy obyčejní smrtelníci.I pro ně totiž hraje oblečení důležitou roli (ostatně podle výzkumů pětapadesát procent dojmu, kterým na nás lidé působí, získáváme na základě toho, jak vypadají). Možná si říkáte, že si takový luxus jako Paris, Madonna, Angelina anebo nějaká top manažerka nemůžete dovolit. Omyl. Služba osobního stylisty není tak drahá, jak by se mohlo zdát - za půl dne nakupování a konzultace zaplatíte tři až čtyři tisíce korun. Otázkou zůstává, zda se tato investice vyplatí. Když přijdete na jednání ve skvěle padnoucím kostýmku, dostanete zakázku spíš, než když ze skříně vytáhnete oblíbené džíny? Zajistí vám dobré oblečení také lepší a šťastnější život? Rozhodla jsem se to prozkoumat.
Pohádka o Popelce
Každé ráno mířím do redakce módního časopisu Elle, který je celosvětovým synonymem vkusu. Mezi róbami od Diora a Chanelu, které máme půjčené na focení módních story, vypadám jako Popelka ve své nejušmudlanější zástěrce. Každé ráno vstávám z postele a sním o tom, že rozrazím dveře do redakce a všichni z mého outfitu padnou na zadek. "To je Dolce & Gabbana, nebo Prada?" budou se mě ptát kolegyně se závistivými blesky v očích.
Ten pocit chci fakt zažít. Ale s mými džínami a mikinou s kapucí? Asi těžko. Nastal čas povolat na pomoc Lenku Vaicovou, osobní stylistku Anety Langerové. Ta kromě práce pro Anetu také půjčuje oblečení na focení módních stránek Elle a zabývá se stylingem pro nejrůznější reklamy a projekty.
První schůzce předcházel reprezentativní výběr mého šatníku. Do igelitky jsem sbalila své nejlepší kousky - pruhované námořnické tričko, černé večerní šaty, černé průhledné tričko s výstřihem a lodičky s módní kulatou špičkou. Chtěla jsem ukázat, že sice nejsem úplný módní analfabet, ale také by to mohlo být lepší. Lenka si obsah mé tašky se zájmem prohlédla: "To ale vůbec není špatné, co blázníš?" Když jsem jí však vylíčila, že tenhle výběr jsem dávala dohromady hodiny, abych si před ní neudělala ostudu, pochopila. Můj šatník není hrozný, ale abych se v prostředí všech těch diorů a chanelů cítila dobře, potřebuje malou injekci invence. "Není nutné dělat ve skříni revoluci, úplně nám postačí, když vychytáme kousky, které tvůj šatník oživí a udají mu správný směr," uklidnila mě stylistka.
Ten pocit chci fakt zažít. Ale s mými džínami a mikinou s kapucí? Asi těžko. Nastal čas povolat na pomoc Lenku Vaicovou, osobní stylistku Anety Langerové. Ta kromě práce pro Anetu také půjčuje oblečení na focení módních stránek Elle a zabývá se stylingem pro nejrůznější reklamy a projekty.
První schůzce předcházel reprezentativní výběr mého šatníku. Do igelitky jsem sbalila své nejlepší kousky - pruhované námořnické tričko, černé večerní šaty, černé průhledné tričko s výstřihem a lodičky s módní kulatou špičkou. Chtěla jsem ukázat, že sice nejsem úplný módní analfabet, ale také by to mohlo být lepší. Lenka si obsah mé tašky se zájmem prohlédla: "To ale vůbec není špatné, co blázníš?" Když jsem jí však vylíčila, že tenhle výběr jsem dávala dohromady hodiny, abych si před ní neudělala ostudu, pochopila. Můj šatník není hrozný, ale abych se v prostředí všech těch diorů a chanelů cítila dobře, potřebuje malou injekci invence. "Není nutné dělat ve skříni revoluci, úplně nám postačí, když vychytáme kousky, které tvůj šatník oživí a udají mu správný směr," uklidnila mě stylistka.
Podle přírody
Jako první pravidlo mě Lenka Vaicová naučila, že vždycky musím vycházet z přírody. Z toho, jak vypadám a jaké mám tělo. Takže, jak vypadám? Když si představíte tlustší sestru Ani Geislerové se slovanským zadkem a nohama do O, vyjdu vám z toho zhruba já. Mou fyziognomii skvěle vystihuje pojem hruška: nahoře nic, dole hodně. A s tímhle že mám pracovat? "K tvým širším bokům a útlému hrudníku musíme volit oblečení tak, aby zakrylo disproporce," vysvětlila mi Lenka. V překladu to znamená, že velký zadek a malá prsa zakryju tím, že se nahoře nabalím jako pumpa. "Dolů bych doporučovala jednoduché pánské rovné kalhoty, nahoru třeba tričko nebo košili s dlouhými rukávy a přes to hypermódní vestičku." Tím se zamaskují rozdíly mezi horní a dolní polovinou těla.
Pravidlem druhým je vybrat si správné barvy. Lenka na první pohled vidí, že jsem klasik. Z devadesáti procent nosím jen černou, pak bílou a modrou (rozuměj tmavě modré džíny). "Neuškodilo by víc tě rozsvítit," nabádá mě. Doporučuje červenou, zelenou, oranžovou anebo šedou. Nic nenamítám.Ve skříni se mi mezi svršky skví už jedno červené a jedno zelené tričko. Tomu se říká výkon!
Pravidlem druhým je vybrat si správné barvy. Lenka na první pohled vidí, že jsem klasik. Z devadesáti procent nosím jen černou, pak bílou a modrou (rozuměj tmavě modré džíny). "Neuškodilo by víc tě rozsvítit," nabádá mě. Doporučuje červenou, zelenou, oranžovou anebo šedou. Nic nenamítám.Ve skříni se mi mezi svršky skví už jedno červené a jedno zelené tričko. Tomu se říká výkon!
Stylový typ
Lenka se v mé podobě s éterickou Aňou Geislerovou vůbec shlédla. "K tvým zrzavým vlasům, pihovatým tvářím a jemnému klasickému obličeji by skvěle seděla retro image," vybalila na mě. Představila jsem si samu sebe v nějakém hippie hábitu - zvonáčích a beztvaré haleně. Když se mi z té myšlenky postavily vlasy hrůzou na hlavě, ona mě uklidnila: "Mám na mysli třicátá čtyřicátá léta." Představa, že budu chodit oblíkaná jako skutečná Aňa Geislerová, se mi docela líbí. Ne náhodou ji mám ve svém dětském pokojíku u rodičů vylepenou na zdi…
Vím, že Lenka má pravdu a že by mi víc ženskosti neuškodilo. Šatičky, sukýnky, boty na podpatku, halenky, košile, to by bylo v redakci terno! Místo toho zatím v džínách, teniskách a mikině s kapucí vypadám, jako bych se vrátila z pionýrského tábora. Nic naplat, jsem pragmatik, který ví, že celý den popojíždí autem: podpatky by se pletly při řízení, silonky zatrhly o šaltpáku a halenka by se v mém zrychleném životním tempu brzy propotila.
Vím, že Lenka má pravdu a že by mi víc ženskosti neuškodilo. Šatičky, sukýnky, boty na podpatku, halenky, košile, to by bylo v redakci terno! Místo toho zatím v džínách, teniskách a mikině s kapucí vypadám, jako bych se vrátila z pionýrského tábora. Nic naplat, jsem pragmatik, který ví, že celý den popojíždí autem: podpatky by se pletly při řízení, silonky zatrhly o šaltpáku a halenka by se v mém zrychleném životním tempu brzy propotila.
Chraň tě ruka páně
Lenka Vaicová mě na závěr důrazně varuje před tím, co bych zásadně neměla nosit: "Nikdy ne růžovou, s tvými rezatými kadeřemi a pihami bys vypadala moc přesládle." Je mi trapně. Před schůzkou s ní jsem si líce nalíčila až do odstínu výrazně růžové, naštěstí jsem ale růžovou mikinu pro dnešek výjimečně nechala doma. Aspoň že tak. Zapomenout bych taky měla na střihy ve stylu 80. let, protože nelichotí mé figuře. "Stejně jako minisukně anebo třeba pastelové barvy, to nikdy," zvedá učitelsky prst Lenka. Ani by mě nenapadlo, myslím si v duchu. "Dobrá. A do čeho se mám teda navlíct?" ptám se na oko drze. "Pojďme vycházet z toho, co máš ráda. Základem každého šatníku jsou dobré džíny. Ušetřit naopak můžeš na obyčejných bavlněných tričkách, ty postačí za pár korun z některého z řetězců. K tomu si můžeš vzít tenisky, ale i boty na platformě, které budou kralovat letošní sezoně." Uf, ještě že jsem si jedny minulý týden koupila v Paříži…
Trochu Lenku zkouším: "A jaké bych měla nosit prádlo?" ptám se jakoby nic. Nedá se však zaskočit: "Záleží na příležitosti. Jestli chceš svádět, tak krajkové, když půjdeš sportovat, sportovní." "Mám na mysli střihy," nedám se. Vím totiž, že v nohavičkových kalhotkách vypadá můj 'podvozek' ještě těžší. "Určitě bych k tvé postavě volila něco vykrojeného," odpovídá správně. Test se zdařil. Haleluja!
Trochu Lenku zkouším: "A jaké bych měla nosit prádlo?" ptám se jakoby nic. Nedá se však zaskočit: "Záleží na příležitosti. Jestli chceš svádět, tak krajkové, když půjdeš sportovat, sportovní." "Mám na mysli střihy," nedám se. Vím totiž, že v nohavičkových kalhotkách vypadá můj 'podvozek' ještě těžší. "Určitě bych k tvé postavě volila něco vykrojeného," odpovídá správně. Test se zdařil. Haleluja!
Dokonalé doplňky
Ke každé správné dámě patří doplňky. To znamená, že ode dneška i ke mně. A jaké by mi lichotily nejvíc? "Klidně si můžeš dovolit i žluté zlato," radí Lenka. K mým vlasům a barvě kůže by se prý skvěle hodilo. Tady se mi ale rady moc poslouchat nechce: že bych bižu od Swarovského vyměnila za zlaté řetězy? To nehrozí!
Chci se s Lenkou Vaicovou ještě poradit, jaké nosit sluneční brýle. "Pro tvůj typ bych určitě nevolila kovové Ray Bany, ale spíše kostěné hnědé nebo černé brýle s velkými skly." Celá Jackie Kennedy, říkám si pod vousy. Můj černý batůžek na notebook by pak stylistka vyměnila za velkou koženou kabelu přes rameno. Jenže o batoh na notebook, ze kterého nebolí záda, jsem Ježíška prosila celý Advent… Takže se rozhodně nevzdám bez boje.
Chci se s Lenkou Vaicovou ještě poradit, jaké nosit sluneční brýle. "Pro tvůj typ bych určitě nevolila kovové Ray Bany, ale spíše kostěné hnědé nebo černé brýle s velkými skly." Celá Jackie Kennedy, říkám si pod vousy. Můj černý batůžek na notebook by pak stylistka vyměnila za velkou koženou kabelu přes rameno. Jenže o batoh na notebook, ze kterého nebolí záda, jsem Ježíška prosila celý Advent… Takže se rozhodně nevzdám bez boje.
Brát, nebo nebrat?
Dopoledne s Lenkou Vaicovou uteklo jako voda. Jsem moudřejší o mnoho poznatků. Zejména ten s mou oblíbenou růžovou mě hluboce ranil. Díky Lence jsem se skvělě zorientovala v tom, co mi sluší a co bych na sebe neměla vzít ani na maškarní. Potěšilo mě i to, že ve mně Lenka vidí esenci ženskosti: slíbila jsem jí proto, že džíny neobléknu víc než sedmkrát týdně a že tenisky vyměním za platformy z Paříže!
Rady stylistky hlavně zcela změnily můj pohled na nakupování. Navíc když víte, na jaké barvy a střihy se vůbec nekoukat, ušetříte čas. Podobná návštěva vám tak dodá správný kurz na módním moři. Je totiž spousta 'pirátů', kteří škodí vašemu vzhledu a ani o tom nevíte.
Jak změnit styling?
Rady stylistky hlavně zcela změnily můj pohled na nakupování. Navíc když víte, na jaké barvy a střihy se vůbec nekoukat, ušetříte čas. Podobná návštěva vám tak dodá správný kurz na módním moři. Je totiž spousta 'pirátů', kteří škodí vašemu vzhledu a ani o tom nevíte.
Jak změnit styling?
- Pokud se rozhodnete pro stylistu, nenaleťte jen tak někomu. Nechte si ukázat jeho dosavadní práci a předem se ujistěte, že si navzájem sedíte. Jakékoli módní násilnosti, v nichž byste se cítila špatně, jsou nepřípustné. Zkuste například níže osvědčené: